Slogan v názvu formulovali sami Slovinci (samozřejmě mluvíme o slovinském víně). A my se pokusíme zjistit, proč si to myslí.
Především je třeba poznamenat, že na „mapě kvality“ (pokud by taková mapa existovala, tedy hypotetická mapa zobrazující velikost země podle kvality jejího vína) by se Slovinsko pravděpodobně umístilo v první pětce nejoblíbenějších zemí spolu s Francií, Španělskem, Itálií a Austrálií (o seznamu těchto zemí bychom mohli diskutovat, do značné míry je to věc názoru, ale zde se řídíme informacemi o počtu slovinských vín, která získala vysoké hodnocení na prestižních mezinárodních soutěžích). Částečně je důsledkem této skutečnosti cena slovinských vín - zpravidla nepatří do nižší cenové kategorie. Většina těchto vín má navíc svůj vlastní, slovinský charakter, který je odlišuje od vín sousedních, velmi vinařských zemí - Itálie, Chorvatska a Rakouska. Jak se jim to podařilo?
Je samozřejmé, že nejsme schopni najít jednoznačnou odpověď. Historie slovinského vinařství je stejně dávná jako historie řeckého a římského vinařství. Na utváření charakteru vína má samozřejmě rozhodující vliv kombinace půdy a klimatu. Přispívají k tomu i místní, autochtonní odrůdy révy vinné, které se v jiných zemích nevyskytují. Ale popořadě.
Slovinsko je jednou z těch zemí, které se dají projet ze západu na východ a ze severu na jih během několika hodin. A po celou dobu se na cestě setkáte s úplně jinou krajinou: Jaderské moře na jihu, Dolomity na severu s lyžařskými středisky, lesy ve středu, kopce na východě a navíc: půda se zde skládá z karbonátových usazenin a pleistocénního bahna, které kdysi vzniklo na dně dávného oceánu. Tato kombinace tvoří tenkou vrstvu půdy na pevném skalnatém podkladu. Hrozny jsou však známé jako velmi odolné rostliny, takže v takových podmínkách dobře rostou a navíc získávají velmi charakteristické organoleptické vlastnosti.
Mnoho slovinských vinařů je také průkopníky ve výrobě ekologických, biodynamických a naturálních vín. Dokonce i mnozí z těch vinařů, kteří nejsou certifikovaní, přiznávají, že vlastně dodržují stejná technologická pravidla a metody jako jejich certifikovaní kolegové - principy slovinského vinařství byly a jsou velmi přirozené a mírně předindustriální. Ve Slovinsku těžko uvidíte traktor na vinici, běžný je ruční sběr. Při ošetřování vinic ani při výrobě vína se nepoužívají žádné chemikálie, siřičitany se používají jen minimálně nebo vůbec a víno se často nefiltruje.
75 % slovinského vína je bílé, ale samozřejmě se zde vyrábí i vynikající červená vína. Hlavními vinařskými oblastmi jsou Primorje (Přímoří), Podravje (Údolí Drávy) a Posavje (Údolí Sávy). Zde je třeba zmínit, že slovinští vinaři jsou také jedni z hlavních iniciátorů výroby oranžového vína - nové kategorie vín, která si neustále získává oblibu u stále většího počtu milovníků vína. Fenomén "oranžového vína" vznikl na obou stranách slovinsko-italské hranice. Ve Slovinsku je to region Goriška Brda v Přímořské provincii a v Itálii region Collio ve Friuli. Jsou od sebe odděleny hranicí, ale terroir, odrůdy hroznů a způsob vinifikace jsou totožné (nebo velmi podobné). Slovinský „pomeranč“ se vyrábí převážně z odrůdy Rebula, která je autochtonní odrůdou této oblasti a v Itálii se nazývá Ribolla. Nezkušenému čtenáři připomínáme technologii výroby oranžového vína: šťáva kvasí se slupkami, jádry a třapinami. Přesně jako u červeného vína, ale z bílých hroznů. Výsledkem je úžasná škála barev od jantarové až po odstíny zapadajícího slunce, nezaměnitelný chuťový profil (např. silné třísloviny a vynikající objem) a naprosto jedinečný buket vůní. Celkově to musíte vyzkoušet.
Povězme si něco o vínech vyráběných v jednotlivých částech země.
Primorje (Přímoří) je hranice s Itálií, která vede "přes vinice". Polovina zdejších odrůd je červená: Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Modri Pinot, Refosco a Malvasia. Vína zrají v dubových sudech 2 až 6 let. Symboly vína v Primorsku jsou Refosco a Teran. Refosco je silné, plné, tříslovinové víno s jasnými ovocnými tóny. Teran je hutné, plné víno s nádhernou dochutí a skvělou vůní červeného ovoce.
Bílá vína z Primorska trochu připomínají italská vína z Benátska a Friuli. Možná proto, že používají stejné hrozny - Chardonnay, Pinot Grigio, Sauvignon Blanc, Rebula, Pinot Bianco, Riesling, Malvasia.
Podravje (údolí Drávy) se nachází na severu, na hranicích s Rakouskem a Maďarskem. Bílá vína, která se zde vyrábějí, jsou do jisté míry podobná moselským a rýnským vínům, ale jsou aromatičtější a díky teplejšímu klimatu, a tedy sladším hroznům, také vysoce alkoholická. Kopcovité Podraví je jedním z regionů se 4 % "ideálních svahů pro pěstování vinné révy na světě" (ano, taková charakteristika pro svahy existuje!) Oblast kolem Lutomier je centrem výroby velmi elegantních, lehkých bílých vín. Hlavními odrůdami vinné révy jsou zde Sipon, Ranina, Kraljevina, Pinela, Zelen a Rebula. A místní ledové víno (Trockenbeerenauslese) je přímým konkurentem sladkých rakouských a německých vín.
A konečně Posavje (údolí Sávy) je region hraničící s Chorvatskem, kde se rodí velmi oblíbené lehké víno "cviček". Toto víno je zvláštní tím, že se vyrábí smícháním dvou různě barevných hroznů, červeného a bílého. Ve cvičkovi najdete 70 % červených a 30 % bílých hroznů s pouhými 8-9 % alkoholu. Toto mladé víno s malinovou vůní je jednou z mnoha směsí, které v oblasti převládají. V Brežicích se mimochodem nachází místní restaurace a la porto, jediná ve Slovinsku. Posavje je také místem, kde byla vynalezena "zidanica", kamenný dům uprostřed vinic. Je oblíbeným místem ubytování turistů na zájezdech za vínem. Mohou zde strávit noc a před spaním si dopřát vynikající degustaci, protože pod zidanicí je vždy vinný sklípek.
Myslíte si, že se trochu vyjasnilo, proč Slovinci složili svůj slogan? Zbývá jen poznat slovinská vína - a jejich, slovinský názor bude zřejmý. Na našich webových stránkách máme dobrý výběr slovinských vín!
