BIO víno neboli také organické víno.
Pojem „BIO“ má v různých zemích mírně odlišný význam. Například ve Spojených státech jsou BIO vína rozdělena do dvou kategorií: 1) certifikované bio víno a 2) víno vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů.
V prvním případě má víno certifikát vydaný Ministerstvem zemědělství USA (USDA), který ukládá přísná pravidla a požadavky pro všechny fáze jeho výroby (zjednodušeně jak pro „vinici“ tak i „sklep“). Hrozny musí být pěstovány bez použití syntetických hnojiv. USDA navíc zakazuje možnost přidávání siřičitanů (oxidu siřičitého).
Označení „Vyrobeno z BIO hroznů“ znamená, že víno musí být vyrobeno výhradně z certifikovaných organických hroznů (tedy týká se jen „vinice“). Další přísady používané v procesu výroby vína („sklep“) však nemusí být BIO, ale nelze je vyrábět pomocí pesticidů nebo chemických hnojiv. Je také přípustné, aby se v omezeném množství použil oxid siřičitý. Tito pěstitelé uvádějí na svých etiketách pouze BIO hrozny, ale nemají nárok na ekologickou značku USDA. Regulační orgány v Evropě a Kanadě jsou loajálnější ohledně používání siřičitanů.
V roce 2012 Evropská unie povolila vinařům používat na svých etiketách štítek „BIO víno“. Dříve byla vína označována pouze jako vína vyrobená z BIO hroznů. EU zároveň schválila přísné normy, kterými se řídí celý proces výroby vína: od pěstování hroznů („vinice“) po plnění hotového vína („sklep“). Všechny složky podílející se na produkci a pěstování hroznů musí být ekologické. Etikety na víně, které splňují všechny normy, jsou označeny logem EU pro ekologické zemědělství.
Existuje také řada organizací (s vlastními požadavky), které certifikují ekologickou čistotu vinice a mají právo vydat BIO certifikát.
Významným rozdílem mezi evropsko-kanadskou a americkou BIO normou je množství povoleného obsahu siřičitanů pro obsah ve finálním produktu. Vína Evropské unie mohou obsahovat mezi 150 a 300 miligramy oxidu siřičitého na litr (čím sladší je víno, tím více oxidu siřičitého se musí přidat), zatímco certifikované americké protějšky mají 0 mg/l.
Kanadský nejvyšší organický standard se blíží standardu USDA. V Kanadě musí být vína, označená jako „100% organická“, vyrobena z certifikovaných BIO hroznů a nesmí obsahovat žádné přidané siřičitany.
Biodynamické víno.
Mnoho publikací naznačuje, že biodynamický způsob výroby je jakýmsi prohlubováním organického, což není tak zcela pravda.
Biodynamické vinařství je technologická praxe, která se zrodila téměř před sto lety. Na rozdíl od ekologického vinařství není v různých zemích rozdíl v biodynamických metodách výroby vína. Biodynamické metody pěstování hroznů (a dalších zemědělských produktů) a produkce vína jsou založeny na filozofických myšlenkách navržených ve 20. letech rakouským filozofem a teologem Rudolfem Steinerem. Tyto myšlenky v nejobecnější podobě odůvodňují potřebu návratu člověka k přírodě a zohlednění přirozených přírodních cyklů a procesů v zemědělství.
Celý cyklus pěstování plodin je tedy svázán například s lunárním kalendářem. Každý den se shoduje s jedním z prvků: zemí, ohněm, vzduchem a vodou. Dny se dělí na dny ovocné (upřednostňují se při sklizni hroznů), dny kořenové (prořezávání), listové (zalévání) a květinové, kdy by vinice měla být v klidu.
Biodynamické postupy však nejsou založeny pouze na tomto kalendáři. Steiner také doporučil, aby jeho následovníci používali k péči o rostliny pouze přírodní přípravky. Pro přípravu hnojiv v biodynamickém zemědělství byly zakopány rohy krávy naplněné kompostem, aby později byly použity na vinici. Po dvou letech se vykopou, připravený kompost se protřepe a aplikuje na půdu. Z tohoto důvodu se dutý kravský roh stal symbolem biodynamického zemědělství.
Běžně se slova „biodynamická“ a „organická“ často používají vedle sebe (např. v obchodech s lihovinami). Důvodem je to, že v biodynamickém zemědělství se používají organické metody - použití pesticidů, insekticidů a chemických hnojiv je vyloučeno. Proto je většina těchto vín prakticky také organická.
Certifikovaná biodynamická vína však mohou obsahovat až 100 mg/l siřičitanů vína. To však nepovoluje USDA nebo nejvyšší kanadský standard.
Organické víno tedy nemusí být nutně biodynamické a biodynamické víno je často bio, ale ne vždy!
V roce 1985 byla založena nezisková organizace Demeter USA, která vyvíjí standardy pro biodynamické zemědělství a na základě těchto standardů certifikuje víno a v posledních letech i další produkty. Dnes je společnost Demeter International zastoupena ve 45 zemích, kde jsou uznávány její standardy.
Naturální víno.
Obecně přijímaná definice tohoto vína je, že se jedná o víno s nízkou úrovní lidského zásahu do procesu zrání vína. Naturální víno je víno, které je spontánně fermentováno pomocí přírodních kvasinek. Tato vína jsou většinou nezpracovaná a obsahují pouze stopová množství siřičitanů.
Tato vína obvykle nejsou filtrována, a proto mohou vypadat zakalená, protože mohou obsahovat pevné částice, které zůstávají v suspenzi. Kroky filtrace a čištění vyžadují další produkty, jako je kolagen nebo vaječný bílek, které se běžně nepoužívají při výrobě naturálních vín. Tato vína často nemají potenciál zrání. Vzhledem k nepřítomnosti siřičitanů a dalších faktorů laissez-faire mohou mít omezenou stabilitu a obvykle se vyrábějí v menším množství. Důsledkem tohoto „nezasahování“ jsou však často mimořádné organoleptické vlastnosti (hlavně vůně a chuť), které jsou vlastní pouze těmto vínům.
Může být naturální víno certifikováno jako ekologické, organické? Pokud jsou při pěstování hroznů splněny všechny nezbytné standardy, pak ano.
