Burja Noir 2016 Burja BIO

Podle některých údajů sahají počátky vinohradnictví a vinařství na území dnešního Slovinska až do starověkého Norika, předchůdce Korutan. Svědčí o tom římský kámen s vinnou révou, vázou a dvěma pantery (2. století) nad hlavním vchodem do katedrály Panny Marie (Gospa Sveta). Keltové pravděpodobně pěstovali vinnou révu a vyráběli vlastní víno. Když Římané postoupili do oblasti dnešního Slovinska, vinařské metody se pravděpodobně změnily a byly zavedeny nové druhy révy a metody výroby vína. V římských dobách je zmiňováno "Vinum Pucinum", které rostlo na skalnatých kopcích východně od Aquileie. 

Všechny půdy na vinicích jsou vyvinuty na flyši, výrazně se však liší podle litologických odrůd horninového podloží pod půdou. To přispívá k rozmanitosti, o kterou všichni usilují.

V Zadomajci a Ravno Brdu tvoří podloží pískovec a marmolit. Marmolity se vyskytují málo, což způsobuje středně těžkou půdu, která poměrně dobře zadržuje vláhu. Ve Stranicích je situace podobná, jen s tím rozdílem, že marlity převažují nad pískovci, což má za následek ještě těžší a vlhčí půdu. Největší vinice v Golavně se od ostatních liší nejvíce, půda, která se vyvinula na pevnějším a houževnatějším pískovci, je řidší, lehčí a rychleji vysychá. Příkopy sahají téměř až ke skalnímu podloží a mísí se s půdou. V důsledku toho je horní vrstva půdy bohatší na uhličitan vápenatý, který je na jiných místech téměř zcela smyt do spodních vrstev.