V příštím roce budou dražší všechna vína, především bílé víno, říká Joris Snelten, generální ředitel společnosti Delta Wines, která je podle vlastních slov největším dovozcem vín v Nizozemsku.
To ovlivní spotřebitele, protože v Evropě nyní pijeme více bílého vína než červeného a preference bílého vína stále roste. Zejména dražší vína budou vzácnější, myslí si Eric de Bruijn, ředitel společnosti De Bruijn Wijnkopers.
Růst cen vína a dalších surovin. To, že ceny vína porostou, je tím, že se nejen zvýší cena samotného vína, ale hlavně tím, že se zvýší ceny všech ostatních surovin. Tyto "suché" náklady, tedy všechny náklady kromě samotného vína, se zvyšují více než náklady na víno, říká Snelten.
U "suchých" nákladů je třeba vzít v úvahu náklady na sklo lahve, papír na etikety, hliník na šroubovací uzávěry, korek, kapsle, které sedí na korku, lepenku na krabice, do kterých se lahve balí, a dřevěné palety, na kterých jsou krabice umístěny.
Obaly jsou dražší než víno samotné. U levnějších vín jsou obalové – „suché“ náklady ve srovnání se samotným vínem poměrně vysoké. U nejlevnějších vín je obal dokonce dražší než obsah. Vyšší cena za sklo tak mimo jiné ovlivňuje spotřebitelskou cenu levných vín, vysvětluje Snelten. Navíc rostou náklady na dopravu z vinařství do obchodu. "Za třicet let, co jsem v oboru, jsem takovou 'dokonalou bouři' nezažil," říká Snelten.
O 10 až 15 procent dražší. U láhve vína kolem 3,87 eura (průměrná cena za láhev v nizozemském supermarketu) činí "suché" náklady asi 0,60 eura, vypočítává Snelten. Zvýšení ceny o 10 až 15 centů u skla a o 30 procent u kartonu tvrdě udeří. Cena levné láhve vína v hodnotě asi 4 eur se zvýší asi o 10 až 15 procent, domnívá se Snelten.
"Ještě více tak musí stoupnout ceny drahých vín," myslí si De Bruijn. Vždyť úroda hroznů pro dražší vína je také nižší, ale poptávka po nich je vyšší. "Kvůli covidové krizi se chceme trochu více rozmazlovat, a to i o Vánocích," říká De Bruijn.
Covid. Skutečnost, že "suché" náklady vzrostly, je způsobena nedostatkem surovin na celém světě. Kvůli covidu se na začátku letošního roku řada zemí ocitla v karanténě. Když však byla zrušena, poptávka po všech druzích výrobků, a tedy i po surovinách pro ně potřebných, vzrostla mnohem rychleji, než se očekávalo, což způsobilo nedostatek v různých oblastech. Všímají si toho i dodavatelé vína.
Špatná úroda v roce 2021. Dále pak cena samotného vína. Úroda v hlavních evropských vinařských zemích byla v roce 2021 zklamáním. V Itálii (největšímu producentu vína na světě) klesla produkce oproti roku 2020 o 9 %, ve Španělsku o 14 % a ve Francii o 27 %. Tyto tři země se na celosvětové produkci vína podílejí zhruba polovinou.
Extrémnější počasí. Nižší úroda v těchto třech zemích byla způsobena extrémnějším počasím v důsledku změn klimatu, jako jsou silné větry nebo prudké deště v létě a noční mrazy na jaře. Posledně jmenovaný má vliv zejména na produkci bílého vína, protože odnože, násada plodů bílých odrůd révy vinné (z nichž se vyrábí bílé víno) raší dříve než modrých hroznů (které jsou nezbytné pro výrobu červeného vína), a je pravděpodobnější, že je zasáhne brzký mráz.
Existuje nedostatek dražších vín, jako je šampaňské a burgundské víno z Francie, říká De Bruijn. „Ve vinařské oblasti Chablis v Burgundsku je situace tak vážná, že naši dodavatelé museli okamžitě zrušit stávající smluvní závazek pro letošní rok. „Vyšší moc prostě nedokážou ovlivnit,“ dodává Snelten.
Více vína z jiných vinařských zemí. Produkce v roce 2021 neklesla jen v hlavních evropských vinařských zemích, ale také na Novém Zélandu, říká Snelten. V Nizozemsku se vína z této země moc nepije na rozdíl od zbytku světa, říká. "To vytvořilo efekt vodní postele, což vedlo k ještě větší poptávce po bílém víně například z Chile."
To vše znamená, že v roce 2022 budeme pít méně bílého vína z Francie, Španělska a Itálie a více ze zemí, kde byla dobrá úroda. "V Evropě se to týká mimo jiné Německa a Rumunska, mimo Evropu pak například Chile, Jihoafrické republiky a Austrálie," myslí si Snelten.
Ale dražší. Je samozřejmě hezké, že můžeme stále pít víno z jiných zemí, ale nevýhodou je, že náklady na dopravu vína z těchto zemí jsou vyšší pro často větší vzdálenosti. Vždyť přeprava vína z Chile nebo Jihoafrické republiky do naší země je dražší než z Itálie nebo Francie. Tyto náklady se přičítají k vyšším cenám za ostatní „suché“ náklady.
Prudce rostou také náklady na kontejnerovou přepravu. Přeprava kontejneru z Chile do Evropy je nyní dvakrát dražší než dříve, říká Snelten. "Další problémy se objevují v Chile, kde někdy nečekaně trvá osm až devět týdnů, než lze kontejnery naložit na loď."
K tomu je třeba připočítat příplatek za vyšší náklady na pohonné hmoty, které musí platit přepravní společnosti, a nepomáhá ani to, že dolar vůči euru posílil, takže náklady na přepravu měřené v eurech ještě vzrostly. Víno ze zemí, jako je Chile a Jihoafrická republika, je často o něco levnější než víno ze Španělska, Itálie a Francie, ale prudce zvýšené náklady na dopravu to nyní negují, říká Snelten.
Bude lépe. Brzy se to ale zlepší, myslí si. Za několik měsíců bude totiž sklízeň na jižní polokouli, v zemích jako Chile, Argentina, Jihoafrická republika a Austrálie. Pokud je u nás jaro, tak tam je podzim. A vyhlídky sklizně ve většině zemí jižní polokoule jsou dobré, řekl Christián Le Dantec, obchodní ředitel chilského výrobce vína VPST.
