Pokud se rozhodnete cestovat po Slovinsku za vínem, určitě nevynechejte Vipavskou Dolinu. Vipava se rozkládá mezi Terstem a Lublaní na jihozápadě Slovinska.
Tato jedinečná oblast má dvě autochtonní odrůdy, kterými jsou Zelen (kořenitější) a Pinela (ovocnější). Kromě nich zde naleznete z klasických bílých odrůd Sauvignon, Chardonnay, Ryzlink vlašský a Malváziji, a z červených Merlot, Barberu, Pinot Noir a Cabernet Franc.
V tomto krásném regionu s perfektními podmínkami pro pěstování vinné révy se skýtá neuvěřitelné množství malých vinařů, mnozí z nich jsou bio a biodynamičtí. Vzdálenosti mezi jednotlivými vinaři jsou malé a můžete je hravě překonávat na kole, což velmi doporučujeme, protože víno je zde výborné, a i když v této zemi neplatí suchý zákon (povoleno je 0,5 promile), nejsme si zcela jisti, zda je tento limit postačující.
Naši první zastávkou bylo vinařství Burja v Podnanosu, které vede pan Primož. U něj jsme naprosto poprvé ochutnali odrůdy Zelen a Pinela a také místní Pinot Noir. Zelen je odrůda s velmi výraznou chutí plnou koření a je zemitější. Pinela má naopak jemnější aroma a ovocnou chuť. Obě dvě odrůdy nám od pana Primože velmi zachutnaly, nicméně naprosto nezapomenutelným pro nás byl jeho Pinot Noir.
Nyní Pinot Noir nepatří mezi nejtypičtější odrůdy této oblasti, ale pan Primož zjistil, že se zde kdysi tradičně Pinot pěstoval a rozhodl se ke tradici vrátit. Otevřeně přiznáváme, že nejsme obdivovatele této odrůdy, navíc Pinot, který jsme dostali ochutnat byl ještě velmi mladý (2016), proto nás samotné překvapilo, že kdybychom měli vybrat vítěze naprosto všech vín, které jsme ve Vipavě ochutnali, byl by to právě Pinot Noir pana Primože. Zajímal nás potenciál tohoto vína, a proto jsme pana Primože požádali o jednu láhev staršího Pinotu. Vše má beznadějně vypito, ale jednu láhev 2013 se nám podařilo získat a musíme říct, že to byl úchvatný zážitek. Toto víno je naprosto excelentní a troufáme si tvrdit, že strčí do kapsy většinu francouzských Pinot Noirů. Pokud patříte mezi šťastlivce, kteří umí ve sklepě udržet láhev, toto víno nakupte a za pár let z nich budou klenoty Vašich vinoték.
Pan Primož nechává vína spontánně kvasit v nerezových tancích a dubových a akátových sudech. Dále jsme se zastavili ve vinařství Žorž ve vesničce Slep. Toto vinařství bylo založeno již v roce 1696. Kromě vína tu dělají své vlastní salámy a pršut, takže jsme k degustaci dostali i vynikající občerstvení. Zde nás uchvátila naprosto vynikající kombinace odrůdy Pinela a místních salámů. Tato odrůda jakoby byla stvořená k masným výrobkům tohoto typu. Úžasná harmonie chuti, kterou vřele doporučujeme vyzkoušet. Rovněž nás zaujal Cabernet Sauvignon, který zde dělají tak, že polovina vína kvasí v dubovém a polovina v akátovém sudu a potom je blendují.
Zde jsme také poprvé ochutnali oranžové víno. Upřímně řečeno si naše chuťové pohárky zatím asi na tento druh vína nezvykly a nebyli jsme schopni jej naplno ocenit. V místních restauracích jsme ho potom ještě několikráte potkali a došli jsme k závěru, že na plnohodnotnou degustaci budeme potřebovat celou láhev a nyní čekáme, až nám od Žorže dorazí. Vinařství Žorž patří rovněž k biovinařstvím, které svá vína nechávají spontánně kvasit až do samého konce. Na rozloučenou jsme ještě dostali ochutnat jejich Viňak, což je specialita Žorže, která má nejblíže k brandy. Je velmi ovocný a zajistí Vám nevšední chuťový zážitek. Už kvůli této chuťovce doporučujeme Žorže navštívit.
Poté jsme jeli na večeři do restaurace Majerija, kterou vede pan Matej Tomažič, a dostali jsme ji na doporučení od místních. K tomuto doporučení se po vlastní zkušenosti můžeme jenom přidat. Dá se zde i ubytovat. Bohužel ne na poslední chvíli, jak jsme sami zjistili. Majerija se nachází uprostřed vinohradu, kolem jsou kozy a lamy a je tu nádherný klid. Ideální prostředí pro popíjeni dobrého vina a relax. Matej má plný sklep místního vína, našli jsme zde i nám již známá vinařství Burja i Zorž a při večeři dostali jsme ochutnávku vína Tabu biodynamického vinařství Guerila, která nás velmi naladila pro návštěvu tohoto vinařství, a také jsme ochutnali oranžové víno z vinařství Mlečnik, kam jsme se rozhodli rovněž vydat. Už jen proto, že toto víno se nádherně snoubilo s místním tradičním pokrmem, který by se dal přirovnat k zeleninovým lasagním. Všechna jídla byla vynikající a obsluha byla velmi pozorná. Po večeři jsme dostali pozvánku na ochutnávku domácích likérů. Ještě jsme nakoupili po domácku udělané marmelády a vysíleni se vrátili do apartmánu.
Jak se ukazuje, oranžové víno je pro Slovinsko tradiční záležitost. V dubnu bude ve městě Koper festival oranžových vín, kam, pokud patříte mezi obdivovatele tohoto druhu vína, má cenu zajet, jak jsme se dozvěděli ve vinařství Mlečnik. Toto vinařství dělá pouze oranžové víno a Merlot. Oranžové víno dělají od roku 1996 a od roku 2005 jsou certifikováni jako bio. Na jejich vinohradech je tráva, díky čemuž nemusí tolik hnojit, a mají odolnější vinice. Nicméně sám majitel nám prozradil, že oranžové víno začali dělat, protože s bílým nebyli spokojení. Nevíme, jak bílé víno, ale oranžové víno je zatím nejlepší, jaké jsme pili. A Merlot je kapitola sama o sobě. Opět se chuťově velmi odlišuje od klasického Merlotu. S chuťovým zážitkem jsme byli velmi spokojeni.
Poslední vinařství, které jsme navštívili je Guerila. Jedná se o největší biodynamické vinařství ve Vipavě a možná i v celém Slovinsku. Vlastní 12 hektarů a svoje vinařství a služby neustále rozšiřují. Například do roka bude hotová nová vinotéka a ubytování s naprosto nádherným výhledem do údolí. V Guerile jsou velmi vynalézaví a pro své návštěvníky připravili degustace v jeskyni. Celé prostory jsou nádherné a moc se nám líbily. Při degustaci jsme měli možnost chutnat Zelen a Pinelu. Guerila dříve tyto odrůdy dělala v bariku, ale postupně se vrátili k přirozené chuti vína a barik již v jejich nabídce nenajdete. Musíme s tímto rozhodnutím jen souhlasit, byť nám to, co jsme ze zbylých bariků měli možnost ochutnat, velmi chutnalo. Přeci jen je škoda, tuto naprosto nevídanou chuť místních odrůd vylepšovat sudem. Nejvíce nám u Guerily chutnalo blendované červené Tabu, které jsme měli možnost ochutnat již v restauraci Majerija. Opravdu velmi doporučujeme. Nicméně všechna vína u Guerily jsou krásná a mají svůj půvab.
Ještě bychom rádi doporučili restauraci na zámečku Zemono. Nám se bohužel nepodařilo zde poobědvat, protože měli plno. Doporučujeme si u této restaurace ověřit, zda mají otevřeno – často je tu uzavřená společnost, a určitě udělat rezervaci alespoň pár dní předem.
Obecně doporučujeme, kamkoliv se zde chystáte, nespoléhat se na to, že v průvodci je vinař nebo zelinář uveden, a určitě se dopředu ohlásit a domluvit se, že přijedete. Stalo se nám, že jsme přijeli podle průvodce na uvedené místo, ale nic jsme nenašli. Tak abyste zbytečně nevážili cestu. A co se týče domluvy, někteří vinaři mluví anglicky, s většinou se bohužel anglicky nedomluvíte. Nicméně jsme se shodli na tom, že si po dvou sklenkách výborně rozumíme i bez angličtiny. Jsme přeci jen bratři Slované.
